Už dlouho si pokládám otázku, proč potkávám tolik lidí bez viditelných výsledků, kteří pravidelně a poctivě cvičí? Ale taky
možná cvičí málo a pořád stejně. Nebo možná pořád zkouší nové
metody a u žádné z nich nevydrží až do konce, aby ji mohli vyhodnotit.
Je to velká škoda. Jiní lidé hned na začátku začnou řešit, jaký koupit
protein, spalovač, bcaa a další magické tabletky nebo ještě hůře, kdy
sáhnou po steroidech, protože všechno je třeba mít hned a lidi chtějí
rychle vypadat jako tamtem/tamta z FB, co skáče po jedné ruce do schodů
v co nejkratším čase. Je to pak o něco snadnější a tím
i lákavější, že jo? Když steroidy berou všichni
profi sportovci a často i sportovci na amatérské úrovni, tak se není čemu
divit, že po tom touží i patnáctiletí kluci, pro které jsou tito lidé
vzorem. Bez dopingu by dnešní sport nebyl pro diváky zábavný. Nic je
neomlouvá, jenomže oni dopují hlavně kvůli tlaku okolí, touze být
nejlepší, kvůli regeneraci, síle, či vytrvalosti, svaly jsou pak jen
vedlejší efekt, když pominu kulturistiku. Ze steroidů vám asi svaly
narostou a asi i zesílíte, ale vaše klouby a šlachy budou trpět, protože
spousta lidí nemá žádnou sebereflexi a vůbec nerozumí signálům
vlastního těla. Pro kancelářského člověka je to naprosto devastující a k ničemu. Najednou se objeví bolesti zad, ramen, kolen, loktů atd… a následně přijde vyhoření nebo stagnace. Děje se to právě proto, že
takový člověk nezná absolutní základy programování tréninku,
progresivního zlepšení, kompenzačního a nápravného cvičení, ať už pro zdraví, sportovní výkon nebo vzhled. Přitom existují dávno osvědčené a jednoduché metody, které fungují skvěle. Navíc není třeba chodit po tréninku domů jako zpráskaný pes, ale svěží a plní energie, kdy jste
schopni trénovat například ob den a ještě si mezitím rekreačně
zasportovat a pomalu postupně se zlepšovat týden co týden bez zranění.
PS: Nevím jak vy, ale já se budu chtít zvednout z křesla i v 70 bez hole nebo něčí pomoci.
Autor textu:Jakub Gasman, fitness trenér a výživový poradce